Gran Paradiso 2010

Popis: Gran Paradiso 4061m, Monte Emmilius 3559m, 8-denní trek, Itálie

Datum: 8.9. – 17.9.2010

Členové expedice: Michal, Michal, Martin

Doprava: Letadlem z Prahy do Milána (Bergamo), Vlak z Milána do Aosty, Bus z Aosty do Pontu

1. den – Praha – Pont

Z Prahy letadlem do Bergama, z Bergama autobusem do Milána, z Milána vlakem do Aosty (2 přestupy), a konečně autobusem z Aosty do krásného údolí Val Savarenche a horské osady Pont. Tady jsme již na večer a po krátké procházce máme večeři a nocleh v hotelu. Pont je výchozí bod pro výstup na Paradiso, jsou dvě cesty: od chaty F. Chabot a od chaty V. Emanuele. Příští den jdeme k chatě F. Chabot.

2. den – Pont – F. Chabot

Pont 1 960 m, F. Chabot 2750 m

Převýšení: ↑ 790 m

Hned ráno po snídani samozřejmě vyrážíme (8:30). Na chatu F. Chabot se jde po silnici zpět směrem na Aostu a za chvíli se odbočí do lesa prudce nahoru. Dlouhý náročný výstup je za náma a máme zajištěný nocleh v Chabotu. (12:30)

3. den – F. Chabot – Vittorio Emanuele

F. Chabot 2750 m, Vittorie Emanuele 2730 m

Převýšení: ↑ 400 m ↓ 400 m

Brzo zrána, hned po hlavním odlivu horalů – abychom nemuseli jít v zástupu – vyrážíme. Avšak ekipy před náma se velmi rychle vzdálili a my neměli vodítko. Asi po 400 výškových metrech jsme nevěděli kudy kam. Neznačená cesta na ledovec se ztrácela mezi kamením a sněhem…

Rozhodujeme se sestoupit zpátky k chatě Chabot a jít značenou cestou k chatě V. Emanuele. A odtud zkusit příští ráno výstup na Gran Paradiso. Trasa k této chatě nebyla náročná, většinu cesty se šlo po vrstevnici, a tak z toho byl krásný trek s výhledy.

4. den – Vittorio Emanuele – Gran Paradiso

Vittorie Emanuele 2730 m, Gran Paradiso 4061 m

Převýšení: ↑ 1331 m ↓ 1331 m

Ráno po snídani ještě za tmy (okolo 6:00) jsme raději následovali dlouhý zastup horalů, průvodců s čelovkami na hlavách… Zástup byl vidět daleko dopředu a nahoře díky světlům z čelovek. Vypadalo to jako nějaká zbožná pouť na svatou horu. V jiném případě bychom tolik lidí na horách nevyhledávali, ale po včerejším neúspěchu je lepší sledovat dav.

Výstup v mačkách po ledovci byl dlouhý a táhlý, nebyly velké problémy a přešli jsme pár nebezpečně vypadajících ledových mostů přes velké ledovcové trhliny.

Na vrcholu hory jsme byli kolem 12:00. Užili jsme si krásného, dá se říct ideálního počasí bez žádných mráčků a dokonalé viditelnosti. Bylo tak vidět jasně pohoří Mont Blancu, v dálkách pak Matternhorn a Monte rossu.

Po tak krásném treku byl sestup nenáročný, avšak velmi dlouhý až do chaty Vittorio Emanuele. Tam jsme ještě jednu noc přenocovali, a už jme nemuseli brzo ráno vstávat.

5. den – Aosta – chata Arbole

Vittorie Emanuele 2730 m, Pont 1 960 m, Pila 1800 m, Colle di Chamole 2641 m, Arbole 2507 m

Převýšení:  ↑ 841 m ↓ 904 m

Nažhavení horalé vstávají v 5:00 a začíná jejich trek, zatímco my už to máme za sebou a spokojeně spíme dál :).

Po zaslouženém odpočinku scházíme zpět do Pontu a rozhodujeme se kam pojedeme dále. Rozhodnutí padlo na návrat do Aosty a absolvování treku poblíž hory Monte Emilius.

V Aostě sedáme na lanovku, která nás vyveze do Pily. Tato cesta je asfaltová a pěšky bychom nic nezískali. Pila je zimní lyžařské rekreační středisko s mnoha sjezdovkami. Ještě chvíli hlasujeme o ubytování zde, ale po nesouhlasu ihned místo opouštíme 🙂

Míjíme Jezírko Lago di Chamolé 2325 m, a stoupáme hned nad něj do sedla Colle di Chamole 2641 m, ze sedla je krásný výhled na chatu Arbole. Jen sejít dolů a ubytovat se. Tím tento den končí. A nakonec bylo dosáhnuto slušného převýšení i když ráno to na nějaký výkon nevypadalo.

6. den – chata Arbole – Monte Emilius – Bivak Nebbia

Arbole 2507 m, Monte Emilius 3559 m (my 3400 m), Colle Garin 2872, Bivac Nebbia 2740 m

Převýšení:  ↑ 1093 m ↓ 900 m

Z Arbole vyrážíme na Monte Emilius, cesta ubývá velmi rychle, proběhl malý zmatek u rozecestníků u jezírka pod Emiliusem. Těsně pod Emiliusem jsme si odpočali. Michal se šel podívat na špičku Emiliuse, která byla už jen cca 100m výškových. Problém byl v pokračování treku. Cesta která měla pokračovat v sedle pod horou už dál nevedla a jevila známky značného sesuvu. Neschůdného, zkoušeli jsme to, uplně zničená stezka byla příliš prudká.

Trek jsme přehodnotili a vrátili jsme se zpět téměř k chatě Arbole. A odbočili na křižovatce k sedlu Colle Garin, za kterým by měl být bivac Nebbia. A tak tomu bylo, cestu jsme nechali za sebou a za sedlem na nás čekal luxusní plechový bivac a nikde ani noha, co si víc přát? Zasloužený odpočinek v horském hotelu…

7. den – Bivak Nebbia – Aosta

Bivak Nebbia 2740 m, Epinel 1450 m

Převýšení:  ↓ 1290 m

Finální trekový den, kdy jen scházíme do nízko položeného městečka Epinel 1450 m. Počasí nám přeje a cesta z kopce není vůbec náročná. V Epinelu počkáme na Autobus do výchozího bodu – Aosta.

8. den – Aosta – Bergamo

Ubytování v Bergamu, procházka historickým centrem.

9. den – Bergamo – Praha

Ráno odjezd na letiště a let do Prahy.

Celkové převýšení: ↑ 4455 m ↓ 4825 m

Komentáře nejsou povoleny.